Ivan Vyrypajev / Antonie Velikánová: Genesis č. 2
premiéra 30. 6. 2008 / derniéra 2009
režie: Jo-Anna Hamann (DE)
scéna a kostýmy: Patricia Talacko
hrají: Jana Stryková, Michal Kern, Alexander Puškin
Jo-Anna Hamann režírovala především na menších scénách v Berlíně (Gorky Theater, Deutches Theater) a dalších německých městech, mimo Německo např. připravila představení v ruském Permu v divadle Sergeje Fedotova. Genesis č. 2 je koláží z textů pacientky psychiatrické kliniky s diagnózou akutní schizofrenie Antonie Velikánové, textových zásahů Ivana Vyrypajeva a jejich korespondence. Hra o smyslu lidské existence
v podání Lotovy ženy, Boha a proroka Jana.
„Posílám vám svoji hru. Nechci znát váš názor, nejsem dramatička. V minulosti jsem byla učitelka matematiky (teď je pro mě všechno
v minulosti), ale rozhodla jsem se napsat něco právě pro divadlo. Možná proto, že jak řekl Shakespeare: „Celý svět je jen divadlo a lidé v něm jsou jen herci.“ Pochopila jsem, co to znamená, a doufám, že se mi to podaří předat i divákům. Zkrátka, napsala jsem hru a posílám ji vám. Prosím vás, uveďte ji ve svém divadle, jestli to půjde.“
(Antonie Velikánová)
Projekt podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Goethe-Institut Praha.
Dea Loher – Země beze slov
premiéra: 12. 9., 2008
režie: Kai Ohrem
hraje: Ivana Uhlířová
scéna a kostýmy: Tereza Šímová a Patricia Talacko
hudba: Andreas Stoffels
video: Amin El- Arousi
překlad: Petr Štědroň
Ve hře Země beze slov zkoumá autorka možnosti, jak dát podobu něčemu beztvarému, co na člověka útočí a přemáhá ho. Klade si otázky, jak ztvárnit bolest, jak ji spoutat na plátně, jak popsat v monologu zděšení oběti i pozorovatele a zachovat si přitom schopnost reflexe vlastní umělecké produkce.Hra reaguje na možnosti umění v dnešním světě. Dea Loher vytvořila působivé monodrama kladoucí nepohodlnou otázku, co může umění
v našem světě ztvárnit, způsobit, změnit.
Berlínský režisér Kai Ohrem má kromě tvorby na německých scénách (Hamburg - Thalia, Berlin - Eigenreich…) zkušenosti s režiemi v zahraničí (Rakousko, Polsko, Bělorusko), v České republice se jedná o jeho první režii.
Projekt podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Goethe-Institut Praha.
Malyš
podle románu “Špunt” bratří Strugackých
premiéra: 15. 2. 2009 / derniéra: 2009
režie: Jan Kačena
hudba a scéna: Jonáš Rosůlek
hrají: Lucie Ferenzová, Tomáš Bambušek, Jakub Šmíd, Vítek Maštalíř, Marie Jansová
místo výskytu: V oblasti domnělého dopadu Tunguzského meteoritu nazvané „Zapovednik Tunguzský meteorit” (zapovednik je něco jako u nás chráněná krajinná oblast) se nachází vědecká výzkumná stanice zaměřená na provádění odborných expedic a vzdělávání mládeže.
časová výseč: na pomezí
Malyš se chystá vykonat oficiální návštěvu: Lidé jsou čtyři. To je velmi mnoho. Dokonce i jeden je příliš mnoho. Ale je to lepší než čtyři.
Michal Pěchouček – Muži malují
premiéra 21. 2., 2009
režie: Michal Pěchouček a Jan Horák
hrají: Karel Dobrý, Jan Lepšík, Eva Hromníková
hudba: Petr Kofroň
autor sochy: Pavel Karous
zvuk: Roman Štětina
Situace na vysokých uměleckých školách je vážná. Každým rokem se to zhoršuje. Všichni se staví do fronty a chtějí být umělci. Talent netalent. Všichni chtějí jen tvořit a nikomu se nechce makat. Ovšem ani Akademie výtvarných umění není žádná nafukovací bouda. Do ateliéru sochařství se nehlásí nikdo. Na malbu mohou letos přijmout jen jednoho uchazeče ze sedmdesáti a v jednom nevytopeném ateliéru připravuje zoufalý otec svého chlapce k talentovým zkouškám.
This is it
premiéra 23. 3., 2009 / derniéra 2009
autorky projektu:
Tereza Lenerová a Petra Púčiková
zvuk a spolupráce:
Roman Štětina a Dominik Gajarský
Hra s prvky tance, mluveného slova a zvuku.
"Terko, kde seš? Čekala jsem tu do dvanácti. Petra"
"Byla jsem tady Petro, ale tys tu nebyla, co to hraješ za divadlo?"
Představení vzniklo přímo pro konkrétní prostor jednoho z ateliérů MeetFactory a je součástí divadelní dramaturgie MeetFactory.
L. F. Céline – Skočná
premiéra: 24. 5., 2009
režie: Miroslav Bambušek
dramatizace: Miroslav Bambušek a Jan Horák
překlad: Anna Kareninová
hrají: Karel Dobrý, Ivana Uhlířová, Jan Lepšík, Halka Třešňáková, Dora Hoštová, Stanislav Majer, Tomáš Jeřábek, Petr Krůšelnický
hudba: Petr Kofroň
scéna: Tomáš Bambušek
kostýmy: Jana Preková
Autorská inscenace inspirovaná jednou z nejvýznamnějších a zároveň nejkontroverznějších osobností světové literatury dvacátého století. Děj se odehrává od října 1944 do května 1945. V době osvobození byl Céline lidovým soudem obviněn z kolaborace s Němci a z vlastizrady a odsouzen k smrti v nepřítomnosti. Inscenace expresivně pojednává zběsilí úprk lékaře a spisovatele Célina jeho ženy a baletky Lili, herce Le Vigana a jejich kocoura Béberta z Paříže přes hroutící se Třetí říši do Kodaně.
O holčičce
21. 6. 2009
Režie: Lucie Ferenzová
Hrají: Anita Krausová, Markéta Dvořáková, Kristýna Matějová a Jana Kozubková.
Inscenace podle knihy O holčičce, co si ráda hrála se sirkami kanadského spisovatele Gaétana Soucyho. Jednou ráno těsně před rozedněním dva bráchové zjistí, že táta vypustil bez varování duši. Venku začíná pršet, statek se noří do bláta a v kůlně je místo prken na rakev jenom Spravedlivý trest. Někdo bude muset dojít do vesnice. A někdo si bude muset ujasnit situaci v otázce vesmíru. Příběh o temných dětských tajemstvích, odhalování světa za hranicemi otcova panství a poznání, že všechno je jinak, než jsme si doteď mysleli.
Handa Gote – Rain Dance
premiéra: 29. 9., 2009
připravili: Dörner, Procházka, Smolík
Existenciální horror o touze po vysvobození, které nikdy nepřijde.
Rain dance je absurdní temná groteska spojující klišé zábavního průmyslu se skepsí pomalu rostoucí v celé západní kultuře, kde si zbloudilí démoni starého světa v nové době nevědí rady stejně jako její obyvatelé.
Samozvaní léčitelé a nápravci se uchylují k čím dál bizarnějším úkonům. Proti rozmáhající se vyprázdněnosti staví povrchní rituály opsané ze sešitů National geographic a odkoukané z béčkových filmů. Soukolí se sune vpřed a nikde už ani stopy po tajemství. Vždycky ještě ale zbývá čas na příjemnou chvíli s písničkou. Voodoo, kabbala, jukebox, horror, shame, despair.
Tim Crouch - England
premiéra: 26. 11., 2009
režie: Katharina Schmitt
překlad: Olga Vlčková
scéna: Pavel Svoboda
kostýmy: Patricia Talacko
hudba: Nick Gill
dramaturgie: Jan Horák
hrají: Ivana Uhlířová, Irena Kristeková, Hynek Chmelař
England se, vedle otázky umění a jeho hodnoty pro naše životy, zabývá otázkou transplantací, přesídlení. Jde o mnohavrstevnatý příběh jedné věci uvnitř jiné: příběh cizího srdce v cizím těle, cizí kultury v kultuře jiné země, divadla v galerii, postavy uvnitř herce, inscenace uvnitř samotného divadelního publika.
England je hra, která vznikla na zakázku pro galerii Fruitmarket v Edinburghu. Britský dramatik a performer Tim Crouch ji napsal v roce 2007, sám ji inscenoval a hrál na edinburghském festivalu společně s herečkou Hannah Ringham. Inscenace měla velký úspěch a hra se od té doby inscenovala v mnoha zemích Evropy, mimo jiné na festivalu “Neue Stücke aus Europa” ve Wiesbadenu.
Benjamenta
inspirováno knihou Jakob von Gunten švýcarského autora Roberta Walsera
premiéra: 4. 5., 2010
scénář, režie: Lucie Ferenzová
překlad Radovan Charvát
dramaturgická spolupráce: Matěj Samec
výprava: Radka Vyplašilová
hrají :Anita Krausová, Jindřiška Křivánková, Kristýna Matějová, Jana Kozubková, Norbert Žid
Jana von Gunten přichází do školy Benjamenta s předsevzetím začít úplně odzdola, pracovat, postavit se na vlastní nohy, nebýt svým rodičům na obtíž. Už v první chvíli ale zjišťuje, že školu společně s jejími chovankami a učitelkou ovládá jakýsi zbytnělý systém dogmat a pravidel vyhnaných k absurdnosti.
Walserův hrdina je opakem kánonu revoltujícího hrdiny, Jana von Gunten odchází do školy Benjamenta protože chce být funkční součástí společnosti. Řád, který jí škola nabízí, je uzavřeným systémem příkazů, který udržují jen samy sebe. Pro Janu je to první setkání s nesmyslností systémů, ve kterých se převrátil jejich původní smysl. Walser ukazuje tragičnost a bezvýchodnost člověka bez osobních ambicí, člověka, který chce být jen dobrým „pomocníkem”.
Helmut Kajzar - KaDeWe
premiéra: 15. 9., 2010
režie / director: Magda Stojowska
Dramaturgie a překlad: Lukáš Jiřička
Adaptace textu: Magda Stojowska a Iga Gańczarczyk
Scénografie: Dominik Lang a Erik Sikora
Light Design: Patrik Sedlák
Kostýmy: Máša Černíková
Hudba: Georgij Bagdasarov
Hrají: Hynek Chmelař, Anita Krausová a Vladimír Marek
Inscenace dramatu polského dramatika a režiséra Helmuta Kajzara KaDeWe vznikla adaptací textu „Další díl (KaDeWe); Operní libreto”, který byl napsán v 70. letech během častých pobytů Helmuta Kajzara v Západním Berlíně. Jedná se o koláž syrových obrazů města a jeho vlastní imaginace, intimních fantazií týkajících se milenců, umění, mediální světa atd. Titulní KaDeWe jako tehdejší největší velkoobchod Evropy je pro autora metaforou temné a lákavé strany světa. Tento supermarket zároveň představuje sexshopy, bordel a uměleckou galerii, v němž se autor - hrdina anebo (čtenář-divák) kouká na plejádu podivných postav a předmětů. Je to také cesta k zasvěcení.
Šavle
volně podle románu Královnina šavle Doroty Maslowské
premiéra: 2. 10., 2010
scénář a režie: Jan Horák
překlad: Bára Gregorová
scénografie a režijní spolupráce: Michal Pěchouček
autor světelného obrazu: Richard Loskot
hrají: Halka Třešňáková, Dominika Horynová, Jan Lepšík
Šavle je příběh spisovatelky, která se odstěhuje na varšavské sídliště Praga, aby získala inspiraci pro svůj druhý román po úspěšné prvotině. Praga je gheto, místo kde žijí jen sociálně nejslabší lidé, nezaměstaní, narkomani a alkoholici. Do těchto kulis zasazuje svůj fabulovaný příběh, aby ho záhy zavrhla a začala znovu a upřimně.
Představení je formálně minimalistickou obrazovou kompozicí a pracuje s několika časovými rovinami.
Silní
podle textu Angélici Liddell: Mrtvý pes v čistírně: Silní
překlad: Petr Gojda
premiéra 28.2., 2011, 20:00
režie: Miroslav Bambušek
výprava: Petr Matásek
hudba a light design: Petr Krušelnický
dramaturgie: Jan Horák
hrají: Dora Bouzková, Tomáš Bořil, Petr Krůšelnický, Leoš Noha, Roman Zach
Pokřivená, „čistá a silná“, společnost diktuje pokřivenost jedinců. Jednotlivé situace a dialogy tematizují jednotlivé objekty kritiky: válka, kontrola, represe, xenofobie, média, kultura, civilizace...
Text je inspirován studií Michela Foucaulta Dohlížet a trestat.
Jedna ze dvou posledních her Angéliky Lidell je fragmentarizovaným dramatem-básní, ve kterém se na pozadí střetu jedince a společnosti, podrobuje zkoumání a kritice současné politicko-sociální zřízení a jeho směřování. Je ale také velmi osobní autorčinou výpovědí a zpovědí. Hra byla uvedena ve světové premiéře v listopadu 2007 na jedné ze scén Národního dramatického centra v Madridu v režii samotné autorky, která si v inscenaci i zahrála. Z inscenace se stala neobvyklá kulturní událost. Autorka je laureátkou prestižní španělské divadelní ceny Premio Valle-Inclán de Teatro za rok 2008.
SY
režie: Jan Nebeský
scéna: Igor Korpaczewski a Michal Pěchouček
hudba: Ladislav Kozderka, Peter Binder
dramaturgie: Jan Horák
hrají: Lucie Trmíková, Miloslav Mejzlík, Karel Dobrý
13.4., 2011
Koláž textů z mezinárodních pohádek a mýtů a filmu Občan Kane.
Příběhy díky kterým máte možnost na chvíli alespoň zahlédnout za obzor racionality a položit si nečekané otázky.
Jaký trest může potkat člověka, který nevěří, že v prahu jeho domu žijí ryby? Jak se stát píčimistrem? Kdo jsou oční mužíci? Co se stane když se myška zamiluje do větru? Na tyto a mnoho dalších otázek, které si dříve nebo později položí každý přemýšlivý člověk, najdete konečně odpověd.
V představení je použita kromě autorské hudby Ladislava Kozderky i skladba Lenky Kozderkové - Larus skladba pro flétnu a zvuky.