KT / Galerie Kostka / Jakub Woynarowski (PL): Somnium

Galerie Kostka
Kurátor: Piotr Sikora
Vernisáž: 21. 10. 2015, 19:00
Výstava trvá: 21. 10. – 8. 11. 2015

Ve výstavě „Somnium“ se Kuba Woynarowski pokouší nalézt chybějící článek v dějinách umění. Ten, který by vhodně spojoval norimberský renesanční „konstruktivismus“ s avantgardou 20. století. I když to může znít jako podvod nebo konspirační teorie, Kuba dělá všechno možné pro to, aby měl jeho návrh co nejpravděpodobnější vyznění. Můžeme si klást otázku, zda je něco takového vůbec možné. Klíčem ke sledování jeho vyprávění je vůbec první sci-fi román napsaný Janem Keplerem – proslulým vědcem, který hostoval na dvoře Rudolfa II ve dnech, kdy byla Praha živým centrem evropského trojúhelníku černé magie, který tvořila spolu s městy Turínem a Toulouse.

Za svého působení na Rudolfově dvoře se Kepler nesoustředil pouze na svůj slavný dalekohled, ale také vytvářel sbírku uměleckých předmětů, která je dnes pouhou legendou. Jeho cílem byla sbírka umění, které je slepě oddáno geometrické abstrakci. Dalo se pokládat za jednoduchý vzor, který se neřídil oněmi realistickými tendencemi, jež byly v popředí uměleckých snah právě v renesanci. Ve skutečnosti se geometrická nefigurativní grafika, plastiky a kresby zakládaly na mřížce – starověkém nástroji, který začal být používán pro perspektivu budov a dosahování přesnosti. Oddělena od obrazu se mřížka sama stává spouštěčem nových tendencí. To bylo zvlášť zjevné v období manýrismu: obnova dávných ideálů začala upadat do uměleckého přehánění. Místo, aby používali mřížku jako způsob utváření obrazu skutečnosti, začali být umělci fascinováni příležitostmi stvoření nového světa, v dimenzích a vrstvách, které tento nástroj skýtal. Krajiny mívají tendenci ke geometrickému uspořádání a skládají se z abstraktních útvarů. Mezi těmito základními tvary nacházíme černý čtverec – „veraikon“, který měl zpodobňovat největší tajemství moderní doby.

Není divu, že když se vrátíme ke knize Rosalindy Kraussové „Originalita avantgardy“, většina textu se zabývá mřížkou. Síť kolmých čar, vzorec, který dal základ mýtům o jedinečnosti a géniu ducha, lze možná vysledovat v modernismu 20. století. Kraussová využívá tohoto motivu, aby ukázala, do jaké míry se avantgarda mohla opakovat. Kdybychom znali Keplerovu sbírku, neměli bychom o tom pochyb. Ta bohužel z Rudolfova hradu zcela zmizela při požáru, jehož příčinou byl jeden z králových alchymických pokusů. Dědictví a dopad norimberského konstruktivismu tak zůstává v zapomnění.

Woynarowski vypracovává přímočarý návrh – abyste zjistili něco o Keplerově sbírce, měli byste následovat příběh z knihy „Somnium“. Člověk musí usnout, aby mohl zkoumat neznámé a nevyřčené příběhy avantgardních předchůdců. Masivní postel, která dominuje prostoru galerie Kostka, se stává bránou, skrze niž můžeme spatřit ztracené grafiky z Rudolfovy sbírky. Vynáší ten chybějící článek z tekutých příběhů minulosti.

Nejde tady o to, jaká jsou fakta, ale spíš: Jak tato fakta popsat, abychom tím schválili jeden, spíše než jiný, způsob jejich vysvětlení?
                                                                                 Hayden White
    
    
---
Otevřeno denně od 13 do 20 hodin a dle večerního programu. Vstupné dobrovolné.

Kontakty a více informací:
Piotr Sikora → kurátor
+420 776 075 523
piotr.sikora@photomonth.com

Šárka Maroušková → PR Manager
+420 723 706 249
sarka.marouskova@meetfactory.cz