How to get to us
MeetFactory, o. p. s.
Ke Sklárně 3213/15
150 00 Praha 5
GPS:
50.053653
14.408441
Opening hours:
13:00 do 20:00 + based on evening program
Kurátorský text / Galerie MeetFactory /ČESKÝ PAPEŽ
GALERIE MEETFACTORY
ČESKÝ PAPEŽ
Ewa Axelrad (PL), Ada Karczmarczyk (PL),
Bartosz Kokosiński (PL), Mateusz Okoński (PL), Kuba Woynarowski (PL)
kurátoři: Piotr Sikora, Piotr Zdybał
výstava trvá: 5. 2. - 16. 3. 2014
Český papež! Je to chyba, nebo vtip? Lapsus! Iracionální nedorozumění plynoucí z kombinace hlavy katolické církve a nejateističtějšího národa Evropy. Klasická absurdita, která prosakuje středoevropskou zem, podaná se strnule vážnou tváří. Na kolena! Padnout na zem a zpívat litanie! Ó, národe český, zde na tvůj husitsko-ateistický trůn usedá patriarcha nejvyšší, kterého ti vyvolili bratři Slované!
Tématu víry, pobožnosti a s nimi spojeného spiritualismu a okultismu se ve svých dílech zhostila pětice mladých polských umělců Ewa Axelrad, Ada Kaczmarczyk, Bartosz Kokosiński, Mateusz Okoński a Jakub Woynarowski. Na sacrum se dívají s podezřením. Distancují se od pokrytectví typického pro mnohomluvnost duchovních, ale ani se nepřiklánějí k průměrné levicové kritice. Skutečnost, že se v jejich pracích objevuje téma náboženství, lze vysvětlovat různě: od reakcí na polské sepětí s katolicismem přes tradici mecenášství, kterou církev pěstovala, až po atraktivitu spirituálních motivů v současném umění, na kterou ve své Vztahové estetice upozorňuje také Nicolas Bourriaud. Odhalování významů je v tomto případě na divákovi. Co tedy Češi udělají s českým papežem? Třeba ho navzdory všem maximám prohlásí za proroka?
Kuba Woynarowski a Mateusz Okoński se rozhodli věnovat slovanským sousedům proroctví. S plnou vážností, polskou humpoláckou srdečností a ve vznešeném tónu vkládá dvojice umělců do rukou českého národa tento pamětihodný dar. Abychom pochopili jeho váhu, musíme poznat tajemství formy tak významné jako je v náboženství proroctví. Slib lepších zítřků, poselství nového světa. Dvojice umělců riskuje zesměšnění, ale zároveň s plnou hrdostí dává to nejlepší, co má. Umění s poselstvím. Náboženský ornament. Na jejich gestu je nejzajímavější moment rozpačitosti, který následuje. Okamžik, kdy člověk neví, jak se má chovat. Tento příběh začíná konsternací a konsternací nejspíš také skončí.
Woynarowského diagramy jsou pomůckou k rozřešení záhady proroctví. Jsou to rafinované pokusy o uspořádání idejí. Autor vytváří vizuálně-verbální grafy, juxtapozice pojmů a obrazových zkratek. Pro MeetFactory vytvořil jakousi mapu heretické svatyně, ve kterou byl přetvořen prostor galerie. Snaží se najít božský prvek obsažený ve vystavených dílech, podobný mechanické účinnosti karburárorů z Čapkovy Továrny na absolutno. Diagram je klíčem k porozumění expozici, srovnává jednotlivé pojmy a výpravné linie, které se objevují napříč prostorem.
Ada Kaczmarczyk své umění postavila na vlastní religiozitě. Autorka barvitě dokumentuje a tvůrčím způsobem rozvíjí své duševní stavy – od momentů ezoterického zápalu a seapunkové temnoty až po poklidné mariánské chvalozpěvy. Její obrazy a filmy tvoří na výstavě barevný ikonostas, za kterým se ukrývá sakristie se sochou Mateusze Okońského. Přeslazená videoklipová estetika a přímočaré náboženské odkazy v díle Kaczmarczyk utvářejí poněkud podezřelou kompozici. Ada se ale zříká provokace, mísí extrémy a zapáleně hlásá katechismus. Kde je potom hranice mezi naivní vírou a ironickým odstupem?
Mateusz Okoński klade na oltář dějin oběť v podobě bílého mramorového prasete. Toto prase je zároveň gestem očištění, ale i prázdnou formou, v níž se mísí dějové linie a příběhy. Nečisté zvíře a čistý mramor. Běloba jakoby připravená k zašpinění, umazání. Okoński se velice pronikavým způsobem vyrovnává s náboženskou tradicí. Jako Polák a katolík bez laciné profanace zpochybňuje stávající kontexty a provokuje nové významy. Spojuje judaisticko-křesťanskou symboliku v jeden celek a náboženství elegantně sumarizuje bez ohledu na odlišnosti bohů a vyznání.
Bartosz Kokosiński je znuděn přepychem sakrálního malířství. Jeho „Obraz požírající náboženský motiv” je průvodem relikvií a devocionálií uzavřených v rámu. Plátno hladově toužící po sacru přežvýkává suché kříže, růžence a štoly. Umělec se subtilně vysmívá akademickému malířství. Bravurně sochá z obrazů a vkládá tak svůj podíl do diskuse o konci reprezentace.
Chybějícím elementem z katalogu svatých předmětů je fotografie Ewy Axelrad nazvaná „Je to bezpečné”. Nalomený zlatý zub, pomíjivý klenot v koruně. Zub umístěný v části výstavy, jež představuje hrobku se svatými ostatky, v sobě spojuje přepych a rozklad. Je to podivuhodná fetišistiská imaginace akcentovaná velkoformátovým fotografickým zobrazením.
Mariusz Szczygieł ve své knize Udělej si ráj předkládá vtipný popis toho, co průměrný Polák pociťuje vůči průměrnému Čechovi. Tento pocit přirovnal k objektu touhy, jakým je pro drag queen žena. To je pravda. Když se z polské perspektivy díváme na českou kulturu, vynořuje se před námi fascinace cizí tradicí, okázalým liberalismem a svobodným individualismem. Jak to vypadá z hlediska sousedů na opačné straně hranice? Mohli bychom riskovat poněkud jízlivé přirovnání k návštěvě staré tetičky, která se snaží naservírovat nezbedným neteřím a synovcům svůj konzervativní postoj. Propašovat pod pláštíkem vlídnosti trochu hodnot a pravd týkajících se dějin, náboženství, symbolů a idejí, které tvoří jádro polských tradic a kultury. Analogie a rozdílnosti mezi Poláky a Čechy mají potenciál být nekonečným zdrojem porovnání a kombinací vedoucích k zajímavým závěrům. Výstava, jejímž hlavním tématem je náboženství, provokuje k úvahám nejen o umění, ale především k reflexím nad současným duševním stavem obou národů.
---
Ewa Axelrad (nar. 1984) – intermediální umělkyně, vytváří instalace a prostorové site specific objekty, zabývá se fotografií. Absolventka Akademie výtvarných umění v Poznani (obor mediální komunikace) a Royal Collage of Art v Londýně (fotografie). Byla nominována na Conran Award (2010), laureátka stipendia Młoda Polska (2013). Žije a pracuje v Londýně, je silně spojena se Slezskem, jež často navštěvuje. Přednáší na University of Arts v Londýně.
Ada Kaczmarczyk (nar. 1985) – multimediální umělkyně, performerka, blogerka. Absolventka Akademie výtvarných umění v Poznani (obor multimediální komunikace u prof. Wasilewského). Laureátka mnoha uměleckých soutěží, např. „Kanon Twórców”, „Dolina Kreatywna” a prestižního „Samsung Art Master”. Žije a pracuje ve Varšavě.
Bartosz Kokosiński (nar. 1984) – malíř, autor instalací a videa. Absolvent výtvarných umění v Krakově (obor malířství u prof. Bednarczyka a prof. Stelmachniewicze). Trojnásobný stipendista ministra kultury a národního dědictví a laureát ocenění Nadace Elizabeth Greenshields z Kanady. Zúčastnil se 6. Trienále mladého umění v Orońsku a 10. ročníku soutěže Eugeniusze Gepperta ve Vratislavi. Žije a pracuje ve Varšavě.
Mateusz Okoński (nar. 1985) – umělec, kurátor, milovník historie a sběratel veteše. Absolvent Akademie výtvarných umění v Krakově (obor sochařství u prof. Salwińského). Spoluzakladatel umělecké skupiny STRUPEK. Zakladatel a bývalý vedoucí projektu Zbiornik Kultury. Žije a pracuje v Krakově.
Jakub Woynarowski (nar. 1982) – intermediální umělec, kurátor a grafik. Absolvent Akademie výtvarných umění v Krakově (obor grafika u prof. Kuci), v současnosti působí jako asistent v pracovně digitálního znázornění. Spolupracoval mj. s TVP Kultura, Národním centrem kultury ve Varšavě, krakovským literární přehlídkou Conrad Festival, Mezinárodním festivalem komixové kultury Ligatura, Centrem japonského umění a techniky Manggha, Národním muzeem v Krakově a společností Ha!art. Je členem think tanku Restart. Žije a pracuje v Krakově.
---
Piotr Sikora – kritik a kurátor. Působí jako kurátor vizuálního umění v Malopolska Garden of Arts, Krakov, kurátor sekce ShowOFF festivalu Photomonth a „umělecký DJ“ v klubu Powiśle ve Varšavě. Entuziastický hráč bike pola. Žije a pracuje v Krakově a ve Varšavě.
Piotr Zdybał – doktorand na Institutu umění, Polská akademie věd, Varšava. Jeho výzkumné oblasti zahrnují české umění, fotografii a poválečnou architekturu. Žije a pracuje v Krakově.
ČESKÝ PAPEŽ
Ewa Axelrad (PL), Ada Karczmarczyk (PL),
Bartosz Kokosiński (PL), Mateusz Okoński (PL), Kuba Woynarowski (PL)
kurátoři: Piotr Sikora, Piotr Zdybał
výstava trvá: 5. 2. - 16. 3. 2014
Český papež! Je to chyba, nebo vtip? Lapsus! Iracionální nedorozumění plynoucí z kombinace hlavy katolické církve a nejateističtějšího národa Evropy. Klasická absurdita, která prosakuje středoevropskou zem, podaná se strnule vážnou tváří. Na kolena! Padnout na zem a zpívat litanie! Ó, národe český, zde na tvůj husitsko-ateistický trůn usedá patriarcha nejvyšší, kterého ti vyvolili bratři Slované!
Tématu víry, pobožnosti a s nimi spojeného spiritualismu a okultismu se ve svých dílech zhostila pětice mladých polských umělců Ewa Axelrad, Ada Kaczmarczyk, Bartosz Kokosiński, Mateusz Okoński a Jakub Woynarowski. Na sacrum se dívají s podezřením. Distancují se od pokrytectví typického pro mnohomluvnost duchovních, ale ani se nepřiklánějí k průměrné levicové kritice. Skutečnost, že se v jejich pracích objevuje téma náboženství, lze vysvětlovat různě: od reakcí na polské sepětí s katolicismem přes tradici mecenášství, kterou církev pěstovala, až po atraktivitu spirituálních motivů v současném umění, na kterou ve své Vztahové estetice upozorňuje také Nicolas Bourriaud. Odhalování významů je v tomto případě na divákovi. Co tedy Češi udělají s českým papežem? Třeba ho navzdory všem maximám prohlásí za proroka?
Kuba Woynarowski a Mateusz Okoński se rozhodli věnovat slovanským sousedům proroctví. S plnou vážností, polskou humpoláckou srdečností a ve vznešeném tónu vkládá dvojice umělců do rukou českého národa tento pamětihodný dar. Abychom pochopili jeho váhu, musíme poznat tajemství formy tak významné jako je v náboženství proroctví. Slib lepších zítřků, poselství nového světa. Dvojice umělců riskuje zesměšnění, ale zároveň s plnou hrdostí dává to nejlepší, co má. Umění s poselstvím. Náboženský ornament. Na jejich gestu je nejzajímavější moment rozpačitosti, který následuje. Okamžik, kdy člověk neví, jak se má chovat. Tento příběh začíná konsternací a konsternací nejspíš také skončí.
Woynarowského diagramy jsou pomůckou k rozřešení záhady proroctví. Jsou to rafinované pokusy o uspořádání idejí. Autor vytváří vizuálně-verbální grafy, juxtapozice pojmů a obrazových zkratek. Pro MeetFactory vytvořil jakousi mapu heretické svatyně, ve kterou byl přetvořen prostor galerie. Snaží se najít božský prvek obsažený ve vystavených dílech, podobný mechanické účinnosti karburárorů z Čapkovy Továrny na absolutno. Diagram je klíčem k porozumění expozici, srovnává jednotlivé pojmy a výpravné linie, které se objevují napříč prostorem.
Ada Kaczmarczyk své umění postavila na vlastní religiozitě. Autorka barvitě dokumentuje a tvůrčím způsobem rozvíjí své duševní stavy – od momentů ezoterického zápalu a seapunkové temnoty až po poklidné mariánské chvalozpěvy. Její obrazy a filmy tvoří na výstavě barevný ikonostas, za kterým se ukrývá sakristie se sochou Mateusze Okońského. Přeslazená videoklipová estetika a přímočaré náboženské odkazy v díle Kaczmarczyk utvářejí poněkud podezřelou kompozici. Ada se ale zříká provokace, mísí extrémy a zapáleně hlásá katechismus. Kde je potom hranice mezi naivní vírou a ironickým odstupem?
Mateusz Okoński klade na oltář dějin oběť v podobě bílého mramorového prasete. Toto prase je zároveň gestem očištění, ale i prázdnou formou, v níž se mísí dějové linie a příběhy. Nečisté zvíře a čistý mramor. Běloba jakoby připravená k zašpinění, umazání. Okoński se velice pronikavým způsobem vyrovnává s náboženskou tradicí. Jako Polák a katolík bez laciné profanace zpochybňuje stávající kontexty a provokuje nové významy. Spojuje judaisticko-křesťanskou symboliku v jeden celek a náboženství elegantně sumarizuje bez ohledu na odlišnosti bohů a vyznání.
Bartosz Kokosiński je znuděn přepychem sakrálního malířství. Jeho „Obraz požírající náboženský motiv” je průvodem relikvií a devocionálií uzavřených v rámu. Plátno hladově toužící po sacru přežvýkává suché kříže, růžence a štoly. Umělec se subtilně vysmívá akademickému malířství. Bravurně sochá z obrazů a vkládá tak svůj podíl do diskuse o konci reprezentace.
Chybějícím elementem z katalogu svatých předmětů je fotografie Ewy Axelrad nazvaná „Je to bezpečné”. Nalomený zlatý zub, pomíjivý klenot v koruně. Zub umístěný v části výstavy, jež představuje hrobku se svatými ostatky, v sobě spojuje přepych a rozklad. Je to podivuhodná fetišistiská imaginace akcentovaná velkoformátovým fotografickým zobrazením.
Mariusz Szczygieł ve své knize Udělej si ráj předkládá vtipný popis toho, co průměrný Polák pociťuje vůči průměrnému Čechovi. Tento pocit přirovnal k objektu touhy, jakým je pro drag queen žena. To je pravda. Když se z polské perspektivy díváme na českou kulturu, vynořuje se před námi fascinace cizí tradicí, okázalým liberalismem a svobodným individualismem. Jak to vypadá z hlediska sousedů na opačné straně hranice? Mohli bychom riskovat poněkud jízlivé přirovnání k návštěvě staré tetičky, která se snaží naservírovat nezbedným neteřím a synovcům svůj konzervativní postoj. Propašovat pod pláštíkem vlídnosti trochu hodnot a pravd týkajících se dějin, náboženství, symbolů a idejí, které tvoří jádro polských tradic a kultury. Analogie a rozdílnosti mezi Poláky a Čechy mají potenciál být nekonečným zdrojem porovnání a kombinací vedoucích k zajímavým závěrům. Výstava, jejímž hlavním tématem je náboženství, provokuje k úvahám nejen o umění, ale především k reflexím nad současným duševním stavem obou národů.
---
Ewa Axelrad (nar. 1984) – intermediální umělkyně, vytváří instalace a prostorové site specific objekty, zabývá se fotografií. Absolventka Akademie výtvarných umění v Poznani (obor mediální komunikace) a Royal Collage of Art v Londýně (fotografie). Byla nominována na Conran Award (2010), laureátka stipendia Młoda Polska (2013). Žije a pracuje v Londýně, je silně spojena se Slezskem, jež často navštěvuje. Přednáší na University of Arts v Londýně.
Ada Kaczmarczyk (nar. 1985) – multimediální umělkyně, performerka, blogerka. Absolventka Akademie výtvarných umění v Poznani (obor multimediální komunikace u prof. Wasilewského). Laureátka mnoha uměleckých soutěží, např. „Kanon Twórców”, „Dolina Kreatywna” a prestižního „Samsung Art Master”. Žije a pracuje ve Varšavě.
Bartosz Kokosiński (nar. 1984) – malíř, autor instalací a videa. Absolvent výtvarných umění v Krakově (obor malířství u prof. Bednarczyka a prof. Stelmachniewicze). Trojnásobný stipendista ministra kultury a národního dědictví a laureát ocenění Nadace Elizabeth Greenshields z Kanady. Zúčastnil se 6. Trienále mladého umění v Orońsku a 10. ročníku soutěže Eugeniusze Gepperta ve Vratislavi. Žije a pracuje ve Varšavě.
Mateusz Okoński (nar. 1985) – umělec, kurátor, milovník historie a sběratel veteše. Absolvent Akademie výtvarných umění v Krakově (obor sochařství u prof. Salwińského). Spoluzakladatel umělecké skupiny STRUPEK. Zakladatel a bývalý vedoucí projektu Zbiornik Kultury. Žije a pracuje v Krakově.
Jakub Woynarowski (nar. 1982) – intermediální umělec, kurátor a grafik. Absolvent Akademie výtvarných umění v Krakově (obor grafika u prof. Kuci), v současnosti působí jako asistent v pracovně digitálního znázornění. Spolupracoval mj. s TVP Kultura, Národním centrem kultury ve Varšavě, krakovským literární přehlídkou Conrad Festival, Mezinárodním festivalem komixové kultury Ligatura, Centrem japonského umění a techniky Manggha, Národním muzeem v Krakově a společností Ha!art. Je členem think tanku Restart. Žije a pracuje v Krakově.
---
Piotr Sikora – kritik a kurátor. Působí jako kurátor vizuálního umění v Malopolska Garden of Arts, Krakov, kurátor sekce ShowOFF festivalu Photomonth a „umělecký DJ“ v klubu Powiśle ve Varšavě. Entuziastický hráč bike pola. Žije a pracuje v Krakově a ve Varšavě.
Piotr Zdybał – doktorand na Institutu umění, Polská akademie věd, Varšava. Jeho výzkumné oblasti zahrnují české umění, fotografii a poválečnou architekturu. Žije a pracuje v Krakově.
© MeetFactory o.p.s.
MeetFactory is supported in 2024 by a grant from the City of Prague amounting to 12.000.000 CZK.
Web MeetFactory podléhá licenci Creative Commons