KT / Galerie MeetFactory / Dan Perjovschi (RO), Matěj Smetana (CZ): 15 000 let stejnosti
Galerie MeetFactory
Kurátoři: Karina
Kottová, Jaro Varga
Vernisáž: 21. 10. 2015,
19:30
Výstava trvá: 21. 10. –
29. 11. 2015
Otázka
je, jestli žijeme v civilizaci, nebo spíše v džungli. Z kohoutku
teče teplá voda, ale realita je natolik spletitá, že není možné
z jakéhokoli konkrétního místa pohlédnout na celek. Kdo vyleze na nejvyšší
strom, vidí sice síť komunikací a vrstev pod sebou, ale zase je moc vysoko na
to, aby je uchopil. Tápání po podstatě nebo „skutečné informaci“ mu mnohdy
neusnadňují ani chytrá zařízení, z nichž nejméně jedno má v batohu a
druhé v ruce. Všechno lze vyhledat, ale skoro všechno je zavádějící. Někdy
také člověk lezoucí uprostřed civilizace na strom neví, co vlastně má hledat. A
v televizi ten večer dávali zprávu o tom, že v nějakém malém městě na
jihu Číny neznámý muž ukradl dvě bundy. O následcích jeho ukrutného činu média
pomlčela. Můžeme si povšimnout, že pralesů v exotických destinacích ubývá,
zatímco starý kontinent houstne. Šelmy si brání svá teritoria a nejzákeřnější
bývají ty bytosti, které na první pohled působí docela mírumilovně. Mluví se o
nutnosti zachování citlivého ekosystému, ale nezlobte se, prales za ta
tisíciletí pohltil skutečně leccos a stále tady ještě je.
Výstava
Dana Perjovschého a Matěje Smetany je pomyslnou civilizační džunglí, kde se
navzájem vymezuje a zároveň prolíná prostor „uvnitř“ a prostor „venku“, kde
politický komentář nemá daleko k jeskynní malbě, kde prostupnost střídá
jasně vymezená hranice, aby zase otevřela okno směrem k novým možnostem.
Nálada je angažovaná i poetická, nadějná i skeptická. Humor je útočiště, ale nikoli samoúčel. Není třeba se ve všem vyznat,
ale v každé džungli je dobré zkusit najít alespoň základní orientační
body. Nebo to vzdát a spolehnout se na intuici. Na to, že pod všemi těmi nánosy
jsme stále ještě lidské bytosti, kterým bývaly přisuzovány vlastnosti jako je
cit, empatie nebo dokonce solidarita.
Na
první pohled připomíná dílo Dana Perjovschého obrovskou pokreslenou školní
tabuli nebo smršť znaků vyrytých na školních lavicích, kde se často překrývaly
různé matematické vzorce, taháky z dějepisu, vzkazy spolužákům nebo vulgární
symboly. U Perjovschého představují znaky univerzální spleť symbolických
znázornění - textovou a obrazovou džungli -
kompletně pokrývající stěny galerie a svou otevřenou formou nabízející
divákovi nekonečné možnosti uspořádání světa a politických reálií. Autor „putuje
z místa na místo", aby vždy znovu poskládal mozaiku světa, a to v jeho
aktualizované podobě. Chce předstihnout čas, být rychlejší než masmédia, aby
přinesl zprávy o světě v co nejkoncentrovanější podobě. Jeho dílo reaguje na
geopolitický kontext, ve kterém vzniká, např. na řeckou nebo imigrační krizi,
válku na Ukrajině nebo v Sýrii, a následně je recyklováno v nových realizacích a v jiných geopolitikách. Tak se
Perjovschému daří upozorňovat na problémy, které jsou pro daný kontext často
vzdálené a druhořadé. Vše se nese v atmosféře subtilní ironie, poezie, plnosti
nebo přeplněnosti.
Zatímco
u Perjovschého je zaplňování stěn
galerie doprovázeno množstvím spontánních rozhodnutí, jak nově aktualizovat
svůj mnohaletý archív kreseb, představuje koncepce Matěje Smetany ucelenou
sérii videí, objektů a fotografií, vytvořených v posledním období. Oba autory
však jednoznačně spojuje způsob symbolického vyjádření a volné propojování
zdánlivě nesouvisejících obrazů a vytváření nových, „nevyšlapaných“ kognitivních
zákoutí. Matěj Smetana vstupuje do „džungle“ několika silnými motivy, jako
létající had, vlající vlajko-pes, nebo hrneček zarůstající chlupy. Tyto
archetypální obrazy vycházejí ze Smetanova zájmu o fantastický svět, což je doprovázeno únikem
z racionálních systémů (právě racionalita byla těžištěm jiných autorových
prací). Smetana se pokouší
o „montovanou“ přírodu a o digitální uchopení specifických biologických rytmů a
biologické pravidelnosti. Inspiruje se teorií tajemného valu (Uncanny Valley),
kterou vyvinul japonský robotik Masahiro Mori, a která určuje závislost
polarity lidských emocí při vnímaní robotů na jejich míře podobnosti s
člověkem. Pohled na létajícího hada by mohl být provázený podobnou emocionální
odezvou jako pohled na dokonalého robota, těžko rozpoznatelného od člověka.
Smetanova choreografie asociativních obrazů a objektů představuje jedinečný
systém symbolů, který je umocněný konfrontací s dílem Dana Perjovschého i
konceptuálně promyšlenou architekturou
výstavy.
Výstava vznikla ve spolupráci s festivalem
KomiksFEST! a Českým centrem Bukurešť. Na realizaci díla Matěje Smetany
“Divadlo 1” spolupracovali: Dominika
Koššová, Erik Janeček, Matúš Gavorník, Fruzsina Eskulits a Emilia
Vereshchagina.
---
Otevřeno denně od 13 do 20 hodin a dle večerního
programu.
Vstupné dobrovolné.
Kontakty a více informací:
Jaro Varga – kurátor
+420 775 655 295 jaro.varga@meetfactory.cz
Šárka Maroušková → PR Manager
+420 723
706 249sarka.marouskova@meetfactory.cz
MeetFactory –
prostor pro živé uměníNaším posláním je iniciovat dialog mezi jednotlivými žánry a zpřístupňovat
dění na současné umělecké scéně nejširší veřejnosti.
Usilujeme o vytvoření prostoru pro živé umění, kde jsou umělci přítomni a
umožňujeme přímý kontakt mezi mezinárodními umělci a návštěvníky.
MeetFactory je v roce 2015 podporována grantem hl. m.
Prahy ve výši 6.500.000 Kč
a Ministerstvem kultury České republiky.