Autoatlas UkrajinyPREMIÉRA

Autoatlas Ukrajiny

“Mrtvé objekty mají jednu velkou výhodu. Zemřely, a neopakují se tedy. -  Cesta má taky jednu velkou výhodu. Můžeš ji vždycky projet ještě jednou.”

 Poslední premiéra sezóny Divadla MeetFactory, která proběhne 3. července od 20 hodin, bude mít podobu site-specific inscenace a bude se odehrávat na cestě.

Začátek se odehraje na Náplavce u Výtoně, kde diváci nastoupí na loď, společně s herci přeplují Vltavu a dostanou se do míst smíchovského přístavu mezi staré i moderní hausbóty. Tyto prostory zůstávají Pražanům jinak většinou zcela utajeny. Vystoupí se u Lihovaru, další část programu proběhne na letní scéně baru U Veselé kozy, který nedávno po vyhoření obnovil svou činnost a stal se z hospody čtvrté kategorie místem pořádání různých výstav a koncertů. Inscenace vyvrcholí v MeetFactory, hrát se bude na dvorku u Letního kina, v divadelním sále i v galerii.

Autoatlas Ukrajiny volně navazuje právě na letní výstavu Galerie MeetFactory, jež nese název Cesta. Ta zpracovává téma pohybu v současném umění, ale také pnutí mezi místem vzniku a místem prezentace, prostorem „uvnitř“ a prostorem „venku“. Její vernisáž proběhla 5. června a závěrečná část inscenace se odehraje právě v prostorách této expozice.
 
Text této letní inscenace, kterou budeme uvádět v červenci a srpnu, vychází z povídkové tvorby současných ukrajinských autorů Serhije Žadana (Big Mac), Oksany Zabužko (Polní výzkum ukrajinského sexu a Sestro, sestro) a Juryje Vynnyčuka (Chachacha). Tito u nás neprávem jen okrajově známí autoři reflektují každý svým osobitým postmoderním stylem paradoxy východní postindustriální společnosti a jejich poutavé, většinou kratičké příběhy, se často odehrávají na cestě. 

Autoatlas Ukrajiny je titul jedné z povídek Serhije Žadana, jež vyšla v knize Big Mac, kromě něj inscenace také představí povídku Výsostné vody její vany z téže knihy.
Serhij Žadan (nar. 1974), žije ve východoukrajinském Charkově. Patří mezi nejpřekládanější autory současné generace, jeho tvorba se vyznačuje básnickým stylem, často reflektuje punkovou subkulturu. Zejména v povídkové knize Big Mac (2003, česky 2011), kterou napsal během stáže ve Vídni, pracuje s motivy cesty a bohémského života mladých intelektuálů.  Autor působí také jako performer a režisér.
O Oksaně Zabužko, z jejíž tvorby bude představena povídka Mimozemšťanka ze sbírky Sestro, sestro a krátký román Polní výzkum ukrajinského sexu, píše Alena Zemančíková: “Oksana Zabužko se narodila roku 1960 v Lucku v Haliči a je to bezpochyby nejznámější, nejpřekládanější a nejsvětovější ukrajinská spisovatelka. U nás vyšly v českém překladu knihy Polní průzkum ukrajinského sexu, Sestro, sestro a Muzeum opuštěných tajemství (všechny  přel. Rita Kindlerová). Poslední román, jehož tématem je ukrajinská historie 20. století, zejména fenomén UPA (ukrajinské povstalecké armády), se dočkal v německy mluvících zemích několika vydání, o Oksaně Zabužko (která je vzdělaná ve filozofii a pohybuje se ve světových akademických institucích) se mluví jako o možné adeptce na světové literární ceny. Jednu z nich, středoevropskou cenu Angelus, ostatně dostala na konci roku 2013 ve Wroclawi.”
Alena Zemančíková přibližuje i tvorbu Jurije Vynnyčuka, z jehož knihy Chachacha inscenace zpracovává titulní povídku: “Jurij Vynnyčuk, narozen r.1952,  žije ve Lvově. Hlásí se ke kroužku takzvaných žlobistů, sdružujících spisovatele, výtvarné umělce a hudebníky, kteří pracují s fenoménem „ukrajinského nevkusu“. „Žlob není snob“ je jejich heslem a sebestylizace některých, zejména výtvarníků, je tvořena prvky stereotypů o Ukrajincích – fyzkulturou vypracovanými těly, holými lebkami s tatarskou štětkou, tepláky s bílými lampasy ( adidas? – ale padělané), zlatými zuby, jistým nepopsatelným tvarem bot a tak dál. Zúčastnila jsem se prezentace jejich knihy ve Lvově na podzim 2013 a byl to velmi rozporuplný zážitek. Jurij Vynnyčuk ve svých knihách Ukrajinu nikterak nešetří, patetické a tragické momenty národní identity jako například hladomor cynickým způsobem hypertrofuje do kanibalismu v blázinci Kulparkiv, ostatně onen blázinec je metaforou ukrajinského zmatku, korupce, oligarchie, nevzdělanosti, opilství, zbytků komunistické ideologie včetně sklonů ke kriminálnímu jednání všeho druhu.”

Celý článek Aleny Zemančíkové je na blogu MeetFactory: http://meetfactory.tumblr.com/post/87786727974/tri-osobni-setkani-s-ukrajinskou-literaturou  

Scénář: Ewa Zembok, Dominika Andrašková, Viktorie Čermáková, Matěj Samec / režie: Ewa Zemník / scéna a kostýmy: Jana Hauskrechtová / dramaturgie: Matěj Samec / produkce: Dominika Andrašková   Hrají: Viktorie Čermáková, Šimon Krupa, Dana Marková, Jacob Erftermeijer, Tomáš Havlínek