Instagram

Kudy k nám


MeetFactory, o. p. s.
Ke Sklárně 3213/15
150 00 Praha 5

GPS souřadnice:
50.053653
14.408441

Otevírací doba:
13:00 do 20:00 + dle večerního programu

Mladí a klidní

Ke Sklárně 3213/15, Praha MeetFactory

13. 4. - 29. 5. 2022 13:00 - 20:00
12. 4. 18:00

K účasti na výstavě Mladí a klidní jsem oslovila umělce a umělkyně ze stejné generace, která se během studií před bezmála deseti lety na školách a v galeriích setkávala s tehdy dominujícím konceptuálním minimalismem. V souběhu s mezinárodním trendem návratu k řemeslným technikám v současném umění se autoři a autorky v posledních letech uchýlili k rukodělné práci. Ta přináší díky svému repetitivnímu rytmu ve spojení s haptickým vjemem samotných materiálů blahodárný stav plného soustředění – „flow“– velebený všemi mindfulness kouči vygenerovanými výkonnostně zaměřenou společností. Tedy alespoň teoreticky. Mnohahodinová manuální práce může zároveň vyvolávat pocity stresu, únavy a fyzické bolesti. Vystavující se k ruční práci často obrátili v reakci na frustraci ať už spojenou s uměleckou tvorbou (přesycení digitálním a konceptuálním přístupem k umění), společenskou marginalizací anebo novou životní situací (společenskou izolací spojenou s raným mateřstvím, zhoršeným zdravotním stavem nebo pandemií). Nazývám je s velkou mírou nadsázky Mladými a klidnými, jelikož nereagují na výzvy dnešní doby hlasitými výkřiky, ale všívají, vrývají, vpichují a vyřezávají je do svých děl. Jak se ale ukazuje, toto označení vlastně vůbec nesedí.

Výstava je součástí dlouhodobého výstavního cyklu Jiné poznání, v rámci kterého společně s kurátorkou Terezou Jindrovou v Galerii MeetFactory sledujeme formáty předávání vědění, jež se vymykají racionalistickému principu dominujícímu v západním a středoevropském prostředí. Během ruční práce je zkušenost předávána nejen prostřednictvím orálního sdílení příběhů, ale také skrze motorickou paměť. Naše hladce - obrace je identické s hladce - obrace našich předků, kteří nás řemeslo naučili.

V duchu pomalosti, která je jedním z podprahových témat výstavy, jsem během příprav vedla s umělci a umělkyněmi rozhovory a snažila se porozumět jejich osobním motivacím k využívání dlouhotrvající manuální práce. Pro některé z nich byla iniciačním momentem pro osvojení řemeslné techniky touha po kolektivní tvůrčí činnosti jako formy mezilidského kontaktu usnadňujícího sdílení. Pomyslný protipól pak představují autoři a autorky, kteří naopak tento moment sdílení ze své činnosti vylučují a záměrně se izolují. V obou případech je ale nepopiratelné, že prostřednictvím stehů, ok, řezů a tahů přenášejí do děl své příběhy. Někdy v ně doslova propisují i své DNA, když si při práci poraní ruce.

Materiály se ukazují být dobrými zpovědníky, diskrétními a odolnými vůči nejpalčivějším doznáním. Nemohu si odpustit trefnou analogii s řecko -římským mytologický příběhem o Filomélé, na nějž jsem narazila během výzkumu současného trendu háčkování v současném umění u bosenské umělkyně Šejly Kamerić. V příběhu, který zachytil Ovidius ve svých Proměnách, unesl Filomélé její švagr Téreus do hor, kde ji znásilňoval a mučil. Aby si zajistil její mlčenlivost, vyřízl jí jazyk. Filomélé pak vetkala svůj příběh do bílé příze a po služce poslala své sestře, která ji ze zajetí vysvobodila. „Nemůže žalovat němými ústy, však vynalézavost z bolu se rodí a neštěstí zbystřuje důvtipnou mysl. Na stav cizí dívčina chytrá běl napjala příze, do ní písmeny purpurovými vetkala svůj osud.“

Kromě již zmíněné frustrace či potřeby uvolnění umělecké formy, kterou se v souvislosti s osvojením řemesla samotní umělci a umělkyně zmiňují, je dalším často artikulovaným motivem potřeba „návratu“. Návrat k řemeslné práci, jejíž základy si osvojili často jako dospívající a z podobných důvodů vyhoření ji opustili opojeni nastupujícími technologiemi. Zároveň se jedná o návrat k archetypální práci, k základním dovednostem, přinášejícím pocity sebepotvrzení či „znovuukotvení“, které jsou v dnešní době plynule proplouvající z pandemické paralýzy do reality nedalekého a do nedávné doby nepředstavitelného válečného konfliktu nesmírně zapotřebí.

Eva B. Riebová, kurátorka výstavy 

 

Mladí a klidní
Vernisáž: 12. 4. 2022
Vystavují: Alžběta Bačíková a Veronika Janštová, Radka Bodzewicz, Dante Buu, Pavel Havrda ve spolupráci s Veronikou Daňhelovou, Juliana Höschlová, Semir Mustafa, Michael Nosek (ve spolupráci s Hanou Noskovou), Kristýna Šormová, Marie Tučková
Kurátorka: Eva B. Riebová
Produkce: Jan Vítek 
Grafický design: Richard Wilde, Jan Arndt 
Video: Jan Vidlička
Fotografie: Studio Flusser

Doprovodný program: 
16. 5., 13:00 Oběd s mladými a klidnými - online stream komentované prohlídky
16. 5., 19:00 komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy
29. 5., 12:00 Dernisáž výstav v galeriích MeetFactory 

tisková zpráva 
kurátorský text 
fotografie z instalace Studio Flusser


Otevírací doba: Po–Ne 13:00–20:00, vstup zdarma