RADIM LABUDA / POSLEDNÍ ROVER

Před rokem Radim Labuda dostal Cenu Jindřicha Chalupeckého a tak si koupil auto. Akce Poslední Rover v MeetFactory je součástí dlouhodobého projektu, v němž je ojetý Rover 75 záminkou k inscenaci událostí a zkoumání jejich kontextů, a přímo předchází autorově výstavě Modelová studie v Galerii Václava Špály.

V Británii se mu říkalo Jaguar pro chudé. V našich podmínkách je Rover zvláštně ambivalentním objektem, vágně familiérním a přitom cizím. Tvary jeho designu nevyvolávají jednoznačnou identifikaci, jenom projekci fetišistické touhy. Jeho britský výrobce zkrachoval a po částech se přesunul do vlastnictví jedné indické a dvou čínských společností. Kdysi zářivý štít kapitalistické průmyslové produkce stal vlastním duchem a uvolnil prostor procesu folklorizace v alternativních ekonomických sítích. 


Radim Labuda využil v současnosti poměrně rozšířené formy dovozu (s automobilem přicestoval z Anglie a nechává ho rozebrat zájemci o náhradní díly) a zkoumá charakter a hloubku vztahu lidí k „předmětu”, prostor individuální fascinace a psychologického ztotožnění s „předmětem” a uzlové body kolektivní identity, které jsou tím specifičtější, že po krachu britské automobilky se jedná o vztahy minulostní, nostalgické a subkulturní.

Labuda inscenuje představení, v němž je banální demontáž povýšena na reflektovanou dekonstrukci. Automobil je jevištěm, na němž aktéři mimoděk odehrávají obskurní představení o konzumním fetiši, vyvanutí evropské identity a hledání náhradních psycho-sociálních dílů a alternativ přežití.

/Jiří Ptáček a Radim Labuda/