Konsekvence bizarnosti II

KONSEKVENCE BIZARNOSTI II
Projekt Konsekvence bizarnosti II je pokračováním cyklu stejného názvu – Konsekvence bizarnosti I, který se konal v MeetFactory v sezóně 2012/2013.  

Dramaturgie: Dominika Andrašková
Účinkující umělci: Irina Andreeva, Lucia Udvardyová, Ivana Kanhäuserová, Matěj Samec   


[ konsekvence: důslednost; důsledek, následek ] 


[ divadlo: Z etymologického hlediska ze staročeštiny divadlo = podívaná, stalo se terminem pro theatrum. Řecký původ slova theatron prozrazuje základní význam: je to místo, odkud se dívá na něco, co se předvádí na místě jiném. Divadlo je skutečně hledisko, náhled na určitou událost. ] 

Po několik tisíciletí bylo divadlo zdrojem zábavy, výchovy, kritiky, reflexe…lidé se scházeli a společně prožívali příběh, jež jim byl na jevišti předváděn. V roce 1895 se objevil první film. Neměl scénář, kulisy, zvuk a netrval ani pět minut. O sto let později byl film již nejrozšířenější a nejmasovější zábavou světa. Jak však tyto dva umělecké žánry spolu souvisejí? Proč je pro nás tak přirozené je spojovat, ať už v odborných publikacích, studijních oborech či časopisech? Cílem projektu Konsekvence bizarnosti II je právě dekonstrukce a následné prozkoumání vztahů nejen divadla a filmu, ale především pak dalších žánrů, jímž chceme dát na místě vzniknout, živě je předvést. Vybrali jsme pět filmů, které buďto vytvořili původně divadelní tvůrci, anebo jsou si s divadelním projevem velmi blízké. Oslovili jsme pět umělců, přičemž každý se věnuje jiné formě vyjadřování. Filmy jsme jim nabídli: některé přijali, jiné zamítli. Hledali jsme filmy nové. Za úkol mají nechat se inspirovat a svoji inspiraci nám komunikovat: předvést, zahrát, nainstalovat, přečíst a promítnout. Každý druhý měsíc se pak v MeetFactory bude konat živé vystoupení daného umělce. 

Projekt vznikl v koprodukci s MeetFactory o.p.s.
Projekt byl podpořen grantem Nadace Život umělce.    


7. 10. 2014 Irina Andreeva vs. Konstantin Lopušanskij - Posetitěl muzeja
„Co je v lidské duši tak velkého a zároveň malého, silného a taky poslušného, že pokorně snese tyrana a nechá se úplně oblbnout?“ ptá se Jurodivy* 
 _________________________
*Jurodivy: rusky svatý blázen. Vidí člověku do duše. Ví, co přinese budoucnost. Může beztrestně říkat pravdu. Nebude za to potrestán.   

Antiutopický snímek ukrajinského režiséra Konstantina Lopušanského o katastrofě ekologické, ale i lidské, bude ve své pohybové performance reflektovat Irina Andreeva. Performance na téma zkázy, za niž si můžeme sami. Kde se stala chyba a kdo za ní může? Měli jsme vyslechnout varování, když nás ještě varovali? 

Irina Andreeva vystudovala divadelní režii v ruském Čeljabinsku, poté působila několik let v Petrohradu, kde spolupracovala s divadelní skupinou DO-THEATRE. Je spoluzakladatelkou skupiny fyzického divadla Teatr Novogo Fronta. Ve své práci zkoumá vztah mezi tělem herce a prostorem, v němž se pohybuje. Od roku 2002 pravidelně spolupracuje s berlínskou divadelní školou Die Etage. Nadále působí s Teatrem Novogo Fronta, často však spolupracuje i s dalšími divadly a skupinami v Česku i v zahraničí.   Film byl natočen americkým performerem Jack Smithem v roce 1963 a stal se okamžitým hitem tehdejšího undergroundu. Susan Sontag o filmu napsala: “Ve Flamming Creatures nejsou žádné myšlenky, žádné symboly, komentáře ani kritiky čehokoliv... a právě proto jde o jedinečné umělecké dílo: je o radosti a nevinnosti." Právě z bezprostředního pocitu svobody bude těžit Lucia Udvardyová při koncertu experimentální elektroniky. V rámci Konsekvencí bizarnosti chceme prozkoumat, jakým způsobem může hudba či zvuk komunikovat s filmem. Nejen tedy sloužit filmu jako doprovod či podkres, ale naopak ovlivnit samotné vyznění filmu – podpořit jej, jít mu naproti, přetvořit jej. 

Lucia Udvardyová je muzikantka, hudební žurnalistka a spoluzakladatelka hudebního fóra Eastern Daze, které se zabývá současnou elektronickou a experimentální hudební scénou východní Evropy.

25. 2. 2015 Ivana Kanhäuserová vs. Robert Wiene - Kabinet Dr. Caligariho
Byť se jedná o nejznámější film z námi vybrané sbírky, zcela jistě není o nic méně zajímavý. Atmosféra hororového snímku byla z velké části formována právě scénografií, pocházejíc z  dílny expresionistické skupiny Der Sturm. Zaujala nás však otázka: co když scéna překročí meze plátna? Jaký bude dopad na diváka, jež bude vnímat nejen kulisu na plátně, ale bude ji přímo obklopen? Co když nám kulisy znemožní film vůbec zhlédnout, neboť na něj nedohlédneme? Můžeme pak říct, že jsme přišli s filmem vůbec do styku? Právě tyto otázky se bude snažit ve své instalaci odpovědět scénografka Ivana Kanhäuserová.  

Ivana Kanhäuserová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, obor Scénické techniky. Na pražské DAMU následně absolvovala katedru Scénografie. Mimo scénografii se zabývá také scénografií filmovou a prostorovým řešením interiérů. Podílí se na vybraných projektech České národní expozice PQ15.    

21. 4. 2015 Matěje Samce vs. Jean Genet - Un Chant d'Amour
Jean Genet je jedním z nejznámějších dramatiků druhé poloviny 20. století, v jehož tvorbě je nejčastěji zachycen tzv. svět spodiny – prostitutek, zlodějů či homosexuálů. Nejde však o shock-effect, ale naopak o velmi propracovaný obraz dominantně-submisivních vztahů lidské společnosti vlastní ve všech jeho vrstvách. Genet natočil jediný film - Un Chant d'Amour. Jedná se o filmovou báseň reflektující vztah vězně a dozorce. S filmem bude během promítání komunikovat autorské čtení Matěje Samce, dramaturga a spisovatele. Bude zajímavé pozorovat, jaké literární dílo může Genetův film inspirovat, a zda bude literární text schopen zpětně komunikovat s filmem. Zda pro diváka/posluchače zůstanou tato díla oddělena, či si v nich naopak najde vztah a bude je vnímat jako jeden celek. Zda je něco takového vůbec možné.

Matěj Samec Vystudoval dramaturgii na DAMU, nyní pracuje jako dramaturg Divadla MeetFactory. Je známý také jako moderátor Slam poetry, a performer. Zabývá se těmi momenty divadla, které přestávají být divadelními. V současné době pracuje na disertační práci „Scénický výzkum jako možnost divadelní tvorby“ v rámci doktorského studia na KALD DAMU. Své povídky uveřejňuje na blogu http://nuestrasenoramariadelbuenaire.blog.cz