Gábor Koós

Moje práce je o zaznamenávání. Nahrávám a dokumentuji mně osobně blízká témata, objekty a místa. Snažím se nalézt nejjednodušší, přímou cestu umělecké archivace. Mým cílem je také, aby moje práce reflektovala moji osobní náklonnost k danému objektu. Z této mé motivace vyvztávají dvě techniky, které jsou obě hluboko zakořeněny v metodě tradičního tisku, ale v určitém smyslu tuto tradici také popírají. První přístup je o přímém tisku za použití frotáže. V podstatě přemaluji vybraný objekt, který se stane základní formou a po vytisknutí se uchovají stopy lidí kolem mě, trávy v parku nebo kusu kamene a pod. Tyto tisky jsem zařadil do umělecké knihy s názvem “Glasgow diary”.

Druhý přístup je založen na dřevorytu. Velké plochy dřevorytu mi dovolují zachovat a předat zkušenost a monumentalitu větších objektů. Ačkoli je dřevoryt reprodukční technika, já zásadně vytvářím unikátní tisky: to je důvod proč podkladová forma s tiskařskou formou vyznívají jako jednotné dílo. Zacházení s podkladovou formou a s tiskem jako s jedinečným a originálním dílem reflektuje problematiku kopie a originálu, kteří jsou součástí každého tiskového procesu. Vlastní rozhodnutí omezit se jen na tisk ze zakladní zvolené formy je zároveň osobní výpovědí, která kontrastuje s přirozenou tradicí tisku.  

Moje nejnovější “Budapest diary” jsou sérií, kde kombinuji oba zmíněné přístupy dokumentace. S využitím podkladových formátů založených na dřevorytu “tisknu” a  rekonstruuji  moje vlastní okolí: dvůr mého prvního vlastního bytu, ulici ve které bydlím nebo tramvaj, kterou používám každý den při cestě do práce. “Budapest diary” zaznamenávají moji cestu směrem k autonomnímu životu. K zachycení ambivalence pocitů, které patří k tomuto procesu, používám právě již zmíněnou techniku frotáže na zvolené objekty, stejně jako je třeba voda a měřič plynu symbolem pro placení účtů, nebo jako stěna  maďarského výstavního centra “Kunsthalle”, kde jsem vystavoval svá oceněná díla, se stala osobní vzpomínkou na můj první umělecký úspěch.

V mé budoucí práci chci tyto formy dokumentace posunout ještě dále, a to k zaznamenávání celých prostorů a krajin. Mé současné snažení je výzvou mých dosavadních přístupů a to tím, že zkouším rozvinout mé současné aktivity do trojrozměrného prostoru. V mé příští instalaci využiji symbol lovu, který má pro mě osobní relevanci a to prostřednictvím mého otce, který byl profesionálním lovcem. Nejnovější informace říkají, že můj “rodný” les na Slovensku má být místním lovcům odebrán. Touto zprávou se ve mě zrodila myšlenka ke zmapování části tohoto lesa. Následováním mé umělecké praxe chci uchovat mé a otcovi vzpomínky reprodukováním tohoto lesa tak precizně, jak jen  bude možné. 

Gábor Koós