Maika Garnica

V postupech Maiky Garnicy je ústředním vztah mezi prostředím, divákem a umělcem.

Často používá prototypy, aby porozuměla komplexnímu vztahu formy a hmoty, zatímco podněcuje pozici těla jakožto nástroje společenských vztahů.

Skrze rozličné kontextuální variace se základní podstata její práce posouvá spontánně od skulptur, praktických předmětů ke zvukovým instalacím.